Že se hrdinové líhnou z lidí, kteří vůbec hrdinsky nevypadají, to už z literatury víme. Ale co handicapované děti? Mohou být hrdiny pohádkových příběhů? Proč by nemohly – v knihách je přeci možné všechno!

Dnešní článek bych ráda věnovala krásnému projektu, ke kterému jsem se nenápadně nachomýtla. Tentokrát ne jako autor, ale jako sazeč a grafička. Právě totiž vzniká již druhá kniha Pohádek výjimečných hrdinů. A probíhá na ni předprodej, aby se mohla také vytisknout.

Jde o knihu pohádek, které sepsali čeští autoři na míru pro konkrétní handicapované děti a dokazují tak, že nejen zdraví a silní mohou být hrdiny, ale i s vozíčkem, nebo jiným handicapem je možné prožít velké dobrodružství.

A protože je to projekt charitativní, všichni, kdo se na ní podílejí (od autorů, přes redaktory, ilustrátorku, grafiky, a i šikulky které pro děti háčkují hračky) to dělají bez nároku na honorář. Výtěžek z prodeje knih pak půjde malým hrdinům, nebo na jiné projekty dle jejich vlastního výběru. Ale protože já toho o projektu tolik nevím, požádala jsem o rozhovor jeho duši – ženu, která to všechno vymyslela, zorganizovala, hlavně dokázala už jednou dotáhnout do zdárného konce a teď stojí již za druhým kolem – Marianu Andltovou.

Jak vlastně vznikla myšlenka vytvořit knihu pohádek inspirovanou handicapovanými dětmi?

Knížka vznikla vlastně obrovskou náhodou. Dlouhou dobu jsem pomáhala jako dobrovolník ve skupině Mám srdce pomáhám, kde jsme vybírali na terapie a nejrůznější pomůcky zdravotně znevýhodněným dětem. Handicap se tak stal naprostou součástí mého života. Den před Vánoci roku 2021 jsem měla sen, ve kterém jsem živě viděla pohádky pro handicapované děti a cítila jsem, že něco píšu. Nějak mě to nepustilo ani na Štědrý den a říkala jsem si, že by taková krátká pohádka mohla být ideálním Vánočním dárkem. Oslovila jsem tedy české autory, jestli by dětem nechtěli napsat pohádku, že jim ji předáme jako pozdní dárek, nicméně se ozvalo tolik autorů, že už potom nešlo zůstat jen u dárečku.

Jaká byla cesta k první knize?

Velmi zdlouhavá a trnitá. Vůbec jsem nevěděla, co dělám. S každým krokem jsem byla velmi nejistá a vše diskutovala s autory pohádek. Naštěstí jsou mezi autory i ostřílení spisovatelé, kteří knihu po malilinkatých pidi krůčcích vedli spolu se mnou až do zdárného finiše.

A jak se jí dařilo?

Prvnímu dílu se dařilo velmi. V tuto chvíli je prodaných (nebo rozdaných – protože handicapovaní hrdinové dostávají knihu samozřejmě zdarma, a to ve velkém množství) přes 1300 kusů. Nepomohli jsme ale jen hrdinům. Některé naše knihy pomáhají například Mobilnímu hospici Nejste sami nebo penízky z nich putují na pořízení Vánočních dárků dětem v nemocnicích. Každý hrdina knihy totiž určoval sám, kam peníze poputují a v některých případech (když hrdinové zesnuli dříve, než jsme jim stihli finance poslat) putují jinam než na účet daného hrdiny (kam určila rodina).

Dá se ještě sehnat?

Ano, první díl lze sehnat přes stránky nakladatelství Rýče buď samostatně nebo v balíčku předprodeje spolu s druhým dílem.

O projekt byl očividně zájem jak ze strany autorů, tak rodin postižených dětí a díky tomu mohl vzniknout další díl. Změnilo se něco oproti prvnímu dílu?

Změnil se způsob výběru hrdinů. V prvním díle jsme měli hrdiny jasně dané (jednalo se jen o děti, kterým pomohla skupina Mám srdce pomáhám). Pro druhý díl jsme již „využili“ stránky knihy, kde probíhal nábor nových hrdinů. Rodiče se tak mohli přihlásit se svým dítkem. Šílené je, že jsme měli naplněnou kapacitu za 10 hodin od spuštění náboru. V tuto chvíli se nám stále hlásí další a další rodiče handicapovaných dětí s prosbou o pohádku. Pokud bychom přijali všechny (v tuto chvíli) přihlášené děti, vydalo by to na další knihu.

Na druhém díle se podílelo krom dalších spolupracovníků 66 literárních autorů, to je opravdu hodně. Jaké to je, ukočírovat tolik lidí, aby vše klapalo a kniha se včas dostala tam kam má?

Šílené. Po pravdě naprosto šílená a masakrální jízda. Není to pouze o autorech, jde i o propojení šedesáti pěti rodin handicapovaných dětí s autory, komunikaci s háčkujícími, kterých je přes sto a háčkují pro „naše“ děti hračky k pohádkám, komunikaci s ilustrátorkou, která musí udělat šedesát pět obrázků podle dětských tváří… Je to síla. Ale v tom dobrém slova smyslu. Nejkrásnější je, když Vám rodiče dětí posílají pokroky, které dítko dělá. Píšou Vám o tom, jak se pohádka líbí nebo jakou radost mělo dítko z hračky. Tyhle momenty neuvěřitelně povzbuzují a pomáhají i ve chvíli, kdy vše vypadá beznadějně. Protože ano, i takový chvíle jsou. Někdy se nestíhá a někde se sekne úprava pohádky, čeká se na poslední edit, něco je špatně a přesně v tyto chvíle nejvíc pomůže, když Vám napíše nějaká maminka s tím, že to, co děláte má obrovský smysl.

V jaké je kniha momentálně fázi?

V tuto chvíli čekáme na poslední korekci pohádek, než budou poslány na finální redakci a k sazbě. Zároveň řešíme výběr prostředků na tisk (protože čím víc kusů vytiskneme, tím víc budeme moci jednotlivé hrdiny podpořit i finančně) a také probíhají přípravy na křest, který bude letos ve velkém formou dětského dne pro handicapované.

Kde budou Pohádky výjimečných hrdinů k sehnání?

Druhý díl pohádek seženete v běžné distribuční síti ve spoustě kamenných i internetových knihkupectví nebo přes stránky Rýčete (nakladatelství).

Já vím, že je na to nejspíš brzy, ale myslíte, že by mohl vyjít i třetí díl a na čem to závisí?

Řekla bych, že třetí díl hodně závisí na tom, jak úspěšný bude díl druhý. Zájem o knihu ze stran autorů a hrdinů je. Handicapovaných dětí, které svoji pohádku nemají a chtěly by je v ČR ještě spousta. Jenom nahlášených dětí, které by pohádku chtěly už teď je tak moc, že to vystačí na díl třetí. Nicméně je potřeba vždy vybrat dostatek prostředků na tisk a následně by bylo moc fajn, kdyby se knihy dostávaly do světa. Uvidíme tedy jaký úspěch bude mít dvojka a od toho se odrazíme.

Taky je potřeba nechat oddychnout autory, grafičky, sazeče, redaktory i ilustrátorku (tu hlavně) všichni zúčastnění pracují na knize zcela bez honoráře a speciálně ilustrátorka už knihám nakreslila 131 obrázků bez nároku na jakoukoli finanční odměnu. Musíme ji nechat si odpočinout, než ji opět dáme takto důležitou práci.

Nezbývá než poděkovat – Marianě, za tu sílu, že to všechno dokázala rozhýbat, každému, kdo se na projektu podílel, spřátelenému nakladatelství Rýče že si projekt vzalo pod křídla a také všem dárcům, kteří si knihu zakoupili a zakoupí v předprodeji i později.